0:46 Skutečně si myslím, že to začalo až vlastně s pubertou, ale jak jsem začal rozumrát, tak od 14 od 15 mě rozhodně převážil. jak se říká, ten tragický životní pocit, nebo chcete -li světový názor. Podzim já mám rád, a to protože mně to přijde právě v souladu s tím mým životním pocitem. Dnesky to všechno upadává, ty barvy šednou. kytky smrděj, ptáci řvou, Jaro je tady, se všema svýma špinavýma trikama, jakože všechno bude líp a všechno bude krásný a ono vůbec ne. V
1:33 mém případě prostě Jaro je jednoznačně nekritičtější. A teď si člověk uvědomuje ten rozpor samozřejmě. A pro boha, z čeho ty máš ty troubo, špatnou náladu, když je venku tak nádherně? Co je to deprese, to víme za prvé. ze školy, tím myslím z mediciny, za druhé z vlastní rodiny, za třetí z vlastního příkladu, protože každý v životě prodělal období, kdy měl pokleslou náladu, kdy ztratil motivaci, kdy se mu do ničeho nechtělo, kdy měl pocit, že nic neumí, nic neznamená, že všechno špatně dopadne. A protože je úterý, vítám u nás pana profesora Cyrilla Hešla. Dobrý den vám. Dobrý den. Dnes na téma deprese. Zhruba. Dobrý den vám dnes na téma deprese. Zhruba lze říci, že o onemocnění hovoříme tehdy, je -li ten stav,
2:22 který za chvíli popíšu, delšího trvání. Mezi nejdůležitější přiznaky deprese patří samozřejmě smutná nálada, to je to, jak si každý depresi představuje, ale to nestačí. Těch přiznaků je mnohem víc, patří tam snížené sebevědomí, pesimismus, do budoucna všechno vidím černě, patří tam stráta vůle, stráta iniciativy, stráta zájmu, koníčků, pocity únavy, mnoho tělesných příznaků. A nebo, a to bývá časté u depresí, hraní probouzení, kdy se vzbudíte ve dvě, tři hodiny ráno, pak už nemůžete dospat a strašíte pobytě. A je to taková ta hodina mezi psem a vlkem, kdy nic nejde dělat, je vám nejhůř a zároveň spát také nemůžete. Přestane vás bavit sport, přestane vás
3:13 bavit hudba, přestanou vás bavit přátelé, začnete se jim vyhýbat. Je to zpomalení i ve smyslu motorickém. Bude mít pan Vashuk něco na hlade? Klobouk. Celou dobu? Klobouk. Je to vlice nepříjemný, klasicky třeba v tom, že se člověk probudí a nemá potřebu vstát z postele. Každá jednotlivá věc, kterou děláte, na vás křičí, vždyť to stejně nemá cenu. Každá jednotlivá věc, kterou děláte, na vás křičí. Oblíknout se, vyčistit si zuby, obstarat základní tělesní potřeby, je prostě srovnatelný s výpravou na měsíc, nebo na Mount Everest. Člověk se musí přemlouvat ke každému kroku, protože by nejradši, a to se mi taky stalo,
3:59 prostě klidně, je člověk skupen zůstat tři dny v posteli a nevylézt, prospat. Je člověk schopný zůstat tři dny v posteli a nevylézt, prospat to. Tak. Všechno. Převdělenost. Hotova. Děkuju. A já jsem samozřejmě, jsem si říkal, tohle se... Tohle prostě chlap musí vydejchat, že jo? Něm se prostě musí poprát a nás dá. Více mi znovu říkám, nic neděje a to si člověk uvědomuje. Člověk si samozřejmě říká, podívej se kolem sebe. Každej druhej člověk na ulici má skutečný problémy. Má problémy v práci, nebaví ho, má problémy v rodině, má nemocný rodiče, děti, sám je nemocný, má průšvík s prachama. To jsou objektivní problémy. Nic z tohoto se ti neděje. Tak
4:49 se prostě vzmuž. Alter ego v milisekundě odpoví. No jo? Ale ty nejsi oni. Ale ty nisi oni. No, no, no. Díky za vše. Příští tady máme předtočený... a zaštrázný. No, tak jo, díky. Tak, doufám, že to tady přeší. Mějte se krásně neskat. Když si někdo nechá vyměnit kyčel, tak se s tím chlubí v čekárnách po sousedkách, tak ve chvíli, kdy trpí nějakou duševní poruchu, tak zpravidla má tendenci to spíš tajit. To není vina těch nemocných. je to spíš důsledek ještě stále té atmosféry, ve které duševní porucha je něco, co je přece jen stigmatizováno.
5:49 Samozřejmě, když to člověk začíná pocitovat, tak to skutečně začne vnímat sám na sobě jako nějakou slabost nebo dokonce charakterovou vadu. V 30 letech se dá říct, že jsem za sebou měl už slušnou kariéru, jednoznačně na vzestupu. Jsem členem Národního divadla, slušně jsem vydělával, byl jsem známý, zdravý. V podstatě objektivně by se dalo najít vůbec nic, co by mě opravňovalo k tomu, k nějaký depresi nebo k více. Co by mě opravňovalo k tomu, k nějaký depresi nebo k vidění světa z té černé stránky? A přesto, tak si člověk říká, no tak asi je to tím, že asi mě pálí dobrý bydlo. A snaží se s tím, aspoň já jsem se s tím snažil samozřejmě bojovat. No to
6:34 mnoho to nepomáhá. Při depresi víra v osvobození neexistuje. Bolest nepolevuje a pacientův stav činí nesnesitelné. Bolest nepolevuje a pacientův stav činí nesnesitelným vědomí, že žádná pomoc nepřijde, ani za den, ani za hodinu, ani za měsíc nebo za minutu. Tahle beznaději deptá duši možná víc než bolest sama. Depresivní onemocnění, jakož i jiné duševní poruchy, jsou popsány ve výpovědích mnoha z umělců, kteří tou chorobou trpěli. Co se deprese týče, jednou z nejznámějších knížek je William Styren, V české literatúře je takovým velkým spisovatelem a příkladem Ota Pavel, viditelná temnota, visible. takže krásná literatura je
7:21 důležitým zdrojem poznání toho, co jsou to duševní poruchy. Vím jenom, že jsem zkoušel strašlivě, nejde to ani vypovědět. A pak by tomu ani nikdo nevěřil. Lidé nechtějí slyšet o této nemoci, protože se jí moc bojí. deprese je cosi jako smutná nálada nebo zármutech, kterých známe všichni, to je velmi povrchní a není správná. Říkat depresivnímu, aby se šel někam rozptýlit, aby na to nemyslel a aby šel na nějakou komedii, je asi tak smysluplné, jako říkat někomu, kdo má zlomenou nohu, ať si kouká, dá ty kosti k sobě, kdo se má na to koukat. Jasně, já totiž, já udělám to, že takhle tady
8:06 s tím ještě udělám, ty parchanté a odlepím to. Jasně, já totiž udělám to, že takhle tady s tím ještě udělám. Málem mě vystřelil v okno. To skutečně není charakterová vada nebo nějaká slabost, ale je to prostě nemoc. Na to se přišlo, ale asi až s moderní diagnostikou, která je schopná skutečně v té tomografii ten mozek vidět. Navlhčíme trochu. Vlhčíme trochu. Myslíte, že tam jedné chemikálie, neurotransmiteru, přinašeče chemických informací v mozku, který má na svědomí právě náladu? Jeho tam prostě signifikantně málo. No. Tak pozor. Ty parchante! Martine. Já ti dám samo.
8:53 Mále mi vystřelil oko. Fiks. My se můžeme zaživa do toho mozku podívat. My se můžeme zažívat do toho mozku podívat. Princip spočívá v tom, že se dotyčnému aplikuje glukóza, která je značena radioaktivním, řekněme, fluorem, to záření, které vyzařuje možnost snímat kamerou. A tak se najednou vykreslí mapa toho, jak ten mozek nejenom vypadá, ale jak funguje. A to jsou metody, které umožňují zobrazovat duši, kdybychom to měli poeticky vyjádřit. Na tom obrázku například vidíte mozky dvou osob. Jedna, která trpí duševní poruchou, druhá, která netrpí duševní poruchou. A čím žlutější barva, tím vyšší aktivita
9:42 té tkáně. A vidíte, že u nemocného je ta aktivita celkově nižší. To červené je kůra, která je méně aktivní, zatímco u toho zdravého je v tom klidovém stavu aktivnější. zatímco u toho zdravého je v tom klidovém stavu. Celkově ten mozek jakoby pracuje na vyšší obrátky. Je to záležitost, kdy člověku chybí látka tělu vlastní, nebo má mnohem nižší hodnoty než u normálního člověka. Bohužel prostě dramatickým způsobem ovlivňuje jeho náladu a i vidění světa. Jedním z vyhlášených symptomů deprese je stráta sebeúctu. Deprese je ztráta sebeúctu. Já jsem téměř přestal vyznávat sám sebe a ztratil sebe důvěr.
10:28 Člověk nepřikládá vlastní osobe prostě sebe menší důležitost. A jestliže necítíte důležitost bytí tady, protože necítíte smysl v tom, Je smysl v tom, tak pak si člověk jako s tím velice, velice rychle a bez problémů rozloučí. tak pak si člověk s tím velice Ta temnota začne narůstat, ta začne se prostě rozpíjet, jak inkoustová skvrna nakonec vás to pohltí tak a člověk si řekne, no tak dobře, tak jaký je z toho racionální východisko. Prostě skončit to, bylo to krásné, bylo toho dost, bojem a šáteče, prostě nazdar. Krásné bylo toho dost, bojem a šáteček prostě
11:14 na zdar. Vím docela určitě, že v jednom takovém bezesném tranzu ke mně proniklo poznání. Takový ten nadpozemský šokující objev, že půjde -li to takhle dál, zaplatím jednou tenhle stav životem. Pak jsem se rozhodl, co to budu nakonec zbytečně prodlužovat. Pak jsem se rozhodl, co to budu nakonec, co to budu nakonec, co to budu nakonec, co to budu nakonec. Sebevražda činí z tohoto onemocení smrtelné. A také je zajímavé, že po celé země kouly je sebevražednost, tím se myslí počet dokonaných sebevražd, které skončí smrtí, několikrát vyšší u mužů než u žen, v průměru asi dvakrát. Ženy se častěji o sebevraždu pokusí,
12:03 častěji o tom hovoří, ale muži o tom méně mluví, ale častěji se skutečně zabijí. ale častěji se skutečně zabíjí. Jedna fáze je, když se člověk rozhodne sám za sebe. Tak se rozhodne a už není co řešit. Padlo definitivní rozhodnutí, teď ještě dát do pořádku osobní věci. Já jsem si pečlidě uklidil, dal jsem do pořádku dluhy a tak dále. A když teď tělo si uvědomí, že to skutečně jsme se tady v tom řídícím centru, Uvědomí, že to skutečně jsme se tady v tom jakýmsi řídícím centru rozhodli, že ho prostě vypneme, tak to tělo se začne bránit. A to tak, že teda straš sludí. Říkal, že setkání s půdem sebezáchodu, to byla jedna z nejsilnější věcí,
12:53 který jsem zažil. S tím jsem musel opravdu, dá se říct, fyzicky bojovat. Vlastní tělo se se mnou začalo prát. A i když i tohle jsem řekonal, tak už to vzdalo. Já jsem si předtím dal doutníček, přečet jsem si nějaký básničky. Byl absolutní už klid a mír. Bolest a obtíže, které sebou těžká deprese přináší, jsou nepředstavitelné pro lidi, kteří tím neprošli. ...prošly a zabíje jí v mnoha případech, protože se muka už nedají snést. A zabíje jí v mnoha případech, protože se můžou.
13:38 Ten první pocit? No samozřejmě velké zklamání z toho, že se to nepovedlo. A minimálně dva měsíce jsem se denně zabýval teda myšlenkama na decidivu. Prve až postupně začaly zabírat ty léky, tak to bylo lepší a lepší. Ty antidepresiva mají jednu dobrou věc. To neznamená, že žijete v jakýsi euforii, nebo něco takového. Ale jako by člověk strašlivě vystřízlil a byl pánem nad tímhle myšlením, který předtím vás dostává do jakýchsi vleku, který už vás stáhne za sebou prostě po té spirále dolu. Tady si člověk
14:24 řekne, pozor, tady tomu šéfu já, Tady si člověk řekne, a ne nějaký černý myšlenky, nazdar. Aniž by to znamenalo to, že člověk změnil názor, aniž bych teď říkal, he, život je krásný. Ne, samozřejmě, ten tragický pocit je, ale vrátil se prostě taková jakási praktičnost. Já už výhledám, já se VIP, já předpokládám, na ten, předpokládám, že mám ten krátk. Názory na to, jestli depresie je přemožitelná vůlí, se liší. Zásadně se nedá říct, že by byla přemožitelná vůlí, ale existují psychoterapeutické postupy, jedním z
15:10 nich je tzv. kognitivně -behaviorální psychoterapie, Spolu s těmi antidepresivy, těmi léky, napomáhá dotyčnému přerámovat, přehodnotit své vidění světa, jak do minulosti všechno, co jsem udělal, bylo špatné, tak do budoucnosti všechno, co bude špatné, protože já jsem špatný. A cestou takových triků, nácviků a domácích úkolů, asi jako když se učíte hrát na housle, se skutečně dá přispět k zvratu té deprese v pozitivním slova smyslu, ale lze ji tedy ovlivnit i psychoterapeutu. Té deprese v pozitivním slova smyslu a lze ji tedy ovlivnit i psychoterapeuticky. Přemožitelná je, ale obávám se, že nikoli vyloženou své pomoci a nikoli amatérsky vyžaduje trošku profesionální zácvik. A bude tam řada důležitých lidí, jak říká tady
15:56 pan ředitel, VIPs. Takže předpokládám, že máte frak. Bez něj by to nešlo. Je třeba tu depresi oddemonizovat a odstigmatizovat, stigmatizovat, prostě protože pomoc existuje. A spousta lidí, když se vezmeme, že depresií trpí, dejme tomu, 10 % populace, tak spousta lidí trpí zcela zbytečně, protože si přesně taky říká, hrgot, to jsou takový. A i okolí tomu často nepomáhá, protože to prostě není vidět. Když si zlomíte nohu, tak vám jenom blázen řekne, ale prostě jak to rozchoď. Deprese Kdyby deprese neměla konec, pak by sebevražda skutečně byla jediným lékem.
16:46 Deprese však lidského ducha nerozdratí. To je pravda bez příměsi falše nebo klamné naděje. Všichni muži i ženy, kteří se z téhle choroby dostali a je jich bezpočet, mohou dosvědčit patrně jedinou spásonosnou přednost deprese. Je přemožitelná.
