0:01 Koumenský prožil většinu svého života ve století, které historiky bylo potom nazváno Le Grand Siècle, čili Velké století. A tento název dostalo právě díky tomu, co nás dneska bude interesovat, to je s přírodním vědám. Protože především pro nejenom objevy, ale vlastně vypracování vědecké metodologie a založení řady moderních oborů, které se rozvíjejí dodnes, tak to je přínos 17. století. Jenom namátkou bych uvedl jména jako Galileo Galilei
0:52 jako zakadatel novověkké mechaniky, Johannes Kepler jako zakadatel novověké astronomie a vlastně autor prvních tří matematicky formulovaných přírodních zákonů v dějinách přírodovědy. Nebo takový mužové, kteří zasahovali nejenom do přírodních věd a matematiky, ale i filozofie, jako byl René Descartes, který byl
1:37 rozhodně nejenom velmi významným a vlastně epochu zakládajícím novátorem v oblasti filozofie, ale stejně tak i matematiky, protože ve svém spíse geometrie vlastně vytvořil základy analytické geometrie. A jak tedy Komenský, abych tak řekl, nažíval v tomto století, které se nám i z toho zpětného pohledu třísta let je výzkouště pořád ještě velkým.
2:27 Můžeme na to jít různým způsobem, já jsem si vybral takovou speciální metodu, že bych poukázal na to, kdo byl pilířem vědění ve středověku a kdo a proč byl pilířem vědění renezance nebo epochy renezance ve které k těm velkým obratům dochází a která podle názoru některých historiků kultury vrcholí vlastně až v roce 1680, čili vlastně hluboko v 17. století. Tak to vědění sředověké
3:17 evropské, které se učilo na univerzitách, přitom univerzity jsou skutečně jeden z největších přinosů sředověků, kterým často ještě mnozí lidé naprosto neopodstatněně pohrdají. A toto pohrdání vykazuje velmi nízkou úroveň jejich vzdělanosti. Takže univerzity jsou mimo jiné velkým přinosem sředověků. Tak základném vědění na středověkých univerzitách, které měly většinou čtyři fakulty,
4:03 filozofickou, teologickou, lékařskou a právnickou, tak byly tři velikání, kteří vlastně žili ale ve starověku, čili ten středověk je převzal jako opory vědění. V oblasti přírodní filozofie a fyziky to byl Aristoteles, v oblasti astronomie to byl Ptolemájos ve druhém století našeho letopočtu a v oboru medicíny římský lékař Galenos. Spisy
4:50 těchto filozofů a vědců byli v vysoce ve středověku ceněni, ne vždycky a vždy všude, ale byla tam taková tendence, že jaksi jejich pozice se posilovala. A když přichází renezance v 15. století a v 16., tak ona namísto těchto tří pilířů má svoje, abych tak řekl, nové lidi. Namísto Aristotela jako předního filozofa a tvůrce discipliny, které se tehdy říkalo fyzika, ale tehdejší
5:41 fyzika se lišila od té novověké fyziky tím, že to byla spíš jakási kosmologie, tak namísto Aristotela nastoupil Mikoláš Kusánský, Namísto Ptolemája Koperník a namísto Galena Theofrastus Bombastus Honhajmu zvaný Paracelsus. A my se teď podívejme na to, jak se Komensky k těmto novým oporám vědění vymezoval. Zajímavé je, že spisy Mikuláše Kuzánského poznal už v
6:29 mládí patrně, abych to teď spočítal, když mu bylo tak 25-26 let, tak jsem mu dostal do rukou výbor z díla tohoto filozofa, který se jmenoval velice romanticky, intelektuální zrcadlo lidského štěstí. Co se týká Kopernika, tak to je velmi pozorhodná historie. Komensky se o Kopernikovi dozvědělo za svých studií v Německu, v Herbornu a Heidelberku hlavně. A
7:17 ačkoliv všechny tehdejší církve, to nenávám katolická, ale i protestanti, luterání, kalvíni atd. se ke kopernikánskému slunce střednému systému stavěli velmi odmítavě, protože v něm viděli něco, co popírá učení Bible. Nicméně, když Komencký byl na univerzitě Weidelberku, ale bohužel jenom velmi krátce, byla to jedna z předních evropských univerzit, Tamní profesor matematiky chtěl matematiku učit pomocí rozborů používání matematiky v tom Kopernikově epochálním díle, které znamená ten,
8:07 jak říkají angličani, turning point, čili ten bod obratu. A to je ten jeho spis De revolutionibus orbium celestium, čili o objezích nebeských sfér, z roku 1543. Komenský, ačkoliv jako protestantský teolog měl z hlediska náboženského s tím Kopernikem velké problémy, z těch důvodů, které jsem zde řekl, ještě totiž zdálo, že Bible předpokládá, že země stojí a vše kolem jí se pohybuje, že? To je to slavné místo z
8:53 Biblie. Židé, když bojovali proti Amorajským a vedl je Mojžíš, tak ta bitva nebyla rozhodnuta do večera a tehdy vlastně ještě do času napoleonských válek bylo třeba rozhodnout bitvu do večera. Klíčovou, výzva trlo. Ještě v roce 1815. Tak Aby ty nepřátelé židé porazili, tak potřeba by ten den byl další. A ten Mojžíš se modlil k hospodinu a způsobil, že hospodin zastavil pohyb měsíce a slunce. Aby se ten den prodloužil. Čili oni z toho vycházeli, no tak tady jasné se předpolkárá, že Země stojí a
9:43 planety se pohybují. Samozřejmě, že to nehrásla jenom Biblie, ale že to byl i názor, který přijímal v podstatě celý starověk, že? A to pohanský starověk, který prostě s křesanstvím neměl nic společného. Čili zdalo by se, že to bylo společné přesvědčení vlastně těch starých civilizací. Když samozřejmě už tam byly výjimky a už i řekové měli svého Kopernika. Dokonce ve 2. stovětí před Kristem. A to Varistarchovi, který učil, že je to úplně naopak, že slunce je středem a ne země a tak dále.
10:30 Či Komenský měl technologický dovolu, který se ujasnil s tím problémy, nicméně se o to mimořádně, o to Koperníkovo dílo zajímal a vyvrchlilo to něčím naprosto mimořádným. Ten Učitel matematiky totiž, profesor Christmann, neoperoval s kopernikovým spisem vydaným tiskem, ale oměl ten Kopernikův rukopis jako čtvrtý držitel. A když zemřel,
11:18 tak Komenský si od vdovy po tomto profesoru Christmanovi za poslední peníze, které mu ještě zbývaly, koupil rukopis tohoto převratného spisu v dějinách vědy a ta koupě ho tak splundrovala, že neměl na povoz, když se chtěl vrátit z Německa do Čech, a šel těch 500 nebo 600 kiláků pěšky, v růksaku měl rukopis toho Kopernika. Ačkoliv on se nikdy Kopernikáncem nestal a
12:03 proti Kopernikanismu určitým způsobem bojoval, i když, jak ukážu ten vztah, byl ambivalentní, tak my, Patrně Komenskému můžeme vděčit za to, že ten rukopis dodnes lidstvo má. Že ho mají Poláci prostě jako svoji Biblii málem, že? Protože... Komenský si ho teda donesl do Čech. Na Moravu. Kde učil v Přerově po absolvování studia a potom ve Fulldecku. No ale jak víte, tak v roce 16. roce začalo povstání Českých vstavů proti Habsburgům
12:52 a vlastně začala třicetiletá válka. Jedna z nehrojších válých v dějinách. Komecký byl v té době v tom Fulneku, ke kterému se blížila vítězná hasburgská vojska, která měla velmi špatnou pověst, hlavně jednotky neapolitánské jízdy. Takže on raději před nimi z toho Fulneku zmizel, potom ale byly ty jednotky vytlačeny a Komensky se tam zase vrátil, ale pak se situace tak zhoršila, že se rozhodl, že ten Fulnek definitivně opustí a uchyli se na panství Karla
13:38 Staršího ze Žerotina do Brandysa na Dorlicí, kde se domníval, že unikne pronásledování, protože nekatoličtí kněži byli už zatýkáni a uvrhováni do vězení, třeba bolomoucí do vězení kardinála Dietrichsteina. V kruté zimě roku na přelomu roku 21-22, teda 1621-22, ten Komenský s nějakými asi dalšími cennými knihami a s tím rukopisem maširuje severní Moravou a po nesmírních strázních
14:28 se dostává toto obrandísa. A potom když byl nucen opustit nakonec České země a žil v Lešně, v Polsku, tak tam potom prodal ten rukopis Hraběti Nosticovi a právě tam vlastně byl až do 19. století v té Nosticovské knihovně atd. Ale to už je další historie. Kdyby ten Komenský ten rukopis tu krutou zimu netáhl sebou, těmi zasněženými pláněmi severní Moravy, tak jsme ten rukopis neměli. Proč? Protože, prosím?
15:18 Protože v roce 1623 konal jeden kapocinský mních misie ve Fulneku a strhl to obyvatelstvo tak, že Na jeho výzvu začali nosit všetky nekatolické knihy, znamená Biblii kralickou a tak dále a tak dále. A palilo se to na náměstí, jo, 1. května, autodafé. On se předtím ještě obnažil a veřejně se zbičoval za jejich hříchy, které učinili tím, že nezdílili katolickou víru. A pak je vyzval, aby se prostě všeho, co... kde pouták jejich staré věře v Enlické vzdali. No a mladíci
16:08 ze školy, kterou předtím vedl Komenský, tak byli tak jako zmasírováni tady tím kazatelem, Bonaventurou z Kolína, že začali nosit knihy z Komenského knihovny, která byla složená na radnici. Po Komenského úprku. z Půlnejku. Čili kdyby ten Komenský to tam nechal, tak se to zhořelo 2. května roku 1623. A ten Komenský zachraňuje dílo muže, s kterým nesouhlasí. To je prostě úžasný moment.
16:56 Takže to taková jako epizodka, abych to řekl, Komenský Koperník. Ale pojďme teď hlouběji. V tom 17. století byla velká nabídka konceptů ve smíru. Oni tomu říkali koncepce struktury kosmu. Nejenom, že tady ještě na jedné straně především na univerzitách, které ovládali, které ovládali především ve Španělsku, Portugalskou, ale pak i v jiných zemích,
17:46 profesoři, kteří vyznávali tu starou aristotelskou fyziku a ptolemájovskou astronomii, to znamená obhajovali ten zeměstředný koncept, ze vším všudy. Tak ti tehdy, jak si abych řekl, měli obšancované univerzity. V Jížní Evropě, ve Střední Evropě, nebo v Olomouci. Takže ti zastávali ten koncept geocentrický. Proti ním tady už od poloviny V předchozího století byl ten koncept heliocentrický, kopernikánský, ale pozor, byla tady řada
18:36 systémů kompromisních, které vytvářely kompromis mezi těmito dvěma radikálními pozicemi. Já bych vám to nejraději namaloval, ale protože jako na to nevidím, tak já to budu tak nějak ukazovat rukama. Nejpůsobivější kompromisní systém mezi rigorosím geocentrismem a heliocentrismem vytvořil vynikající dánský astronom, který žili u nás, Tycho de Brahe. A ten učil toto. Země je ve středu celého vesmíru. Ale
19:28 Tehdy známé planety, než původně počítali měsíc, potom ho počítat mezi planety přestali a pochopili, že to je prostě satelit a že takových satelitů mají další planety mnohem více. Čili z těch dnešních planet, oni vlastně znali tehdy pět, to znamená Merkůr, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn. Takže ten Ticho Brhe učil, ano, Země je, jak tvrdí Alistoteles a Ptolemájos, a jak to teda nějak odpovídá i k sestňanskému biblickému přesvědčení, Země je ve středu.
20:15 Ale ty planety, těch pět vymenovaných planet, neobíhá kolem Země, ale oni obíhají kolem Slunce, které je v polovině vzdálenosti mezi Zemí a pevným obvodem vesmíru, který tehdy podle jejich přesvědčení tvořila sféra vězd neboli stálic. Čili Země ve středu, v pevném středu, vesmír je konečný, i když obrovský, je uzavřen sférou stálic, hvěst,
21:01 uprostřed je Slunce, kolem které objíhá pět planet a Slunce s těmito planetami pak objíhá kolem Země. Čili kompromis. Planety objíhají primárně kolem Slunce, ale aj sekundárně kolem Země. A teď byly ještě takové varianty, že byl třeba jezuický astronom Riccioli, velmi zajímavý, Baratel objevili některé neznámé vězdy, dalekohledem, který už se začal používat, s obrovskými tedy výsledky. A ten učil, že jenom část těch planet
21:49 obíhá kolem toho Slunce, a to tři, Ještě ty vzdálenější, že obíhají kolem země. Komenský ve svém vlastně nejcennějším díle obecná porada o nápravě věcí lidských, je to teda spis víceméně politicko-sociální, ale on se tam snaží načrtnout jaké si základí tzv. vševědy, pansofie, která by zhrnula veškeré vědění, které by bylo základem fundované výuky na školách, tak on se tam taky zabývá i astronomii a tam vypočítává všechny ty systémy.
22:34 Čili on to velice sledoval. A dokonce mu neunikl jeden koncept, který vypracoval jeden holandský Filozof a učenec, který se jmenoval Koceus. A jeden významný, jo, vlastně zakladatel moderní optiky, čili Další zakladatel jakési vědy,
23:19 která vzniká v 17. století už na, řekněme, experimentální a matematické bázi, a to optiky. Christiane Huygens, jo, další velký učenec. Tak ten Christiane Huygens o tom Kocijovi řekl, ze všech systémů, které nám astronomové dnes předkládají, je tady tento nejšilenější. A ten Komenský ho znal. Bohužel on ten rukopis té obecné porady nedokončil. Čili některé části té kniži jsou jenom v takových poznámkách, které měly být pak rozpracovány. A tak je tomu právě i v případě těch různých systémů
24:09 té struktury vesmíru. Komecky je tam jenom vypočítával, jedna, dvě, tři, čtyři atd. A má tam teda napsáno takový prostě systém koceův, no ale nemá ho tam charakterizován. A ta šílenost toho systému podle toho Heichense spočívá v tom, že ten koceů si to představoval ještě mnohem složitěji, než byly ty kompromisní systémy Tychona, Brahe nebo prostě toho toho jezuitského astronoma, on předpovádal vlastně, že Země sice je ve středu, ve smíru, čili to měl řekněme společné s tím
24:57 Tychonem a tím Ričiolím, a že v polovině vzdálenosti mezi tedy Zemí a tou hraniční sférou je střed oběhů planet a teprve o něco dál směrem k té periférii je střed, kolem kterého oběhá slunce. Takže tenhle systém vypadal tak. Uprostřed je Země, které přisoudil denní pohyb kolem osy, pak je jakýsi pomyslný střed, kolem kterého oběhá pět planet, A pak je střed,
25:45 konec které objevá slunce. Takže Komenský, abych tak řekl, měl v Merku všechny tady ty základní systémy, které v tom 17. století byly předkládány. Je třeba říct si to, že ten kopernikánský, samozřejmě revoluční systém na tu dobu, Spíš obdivovali filozofové a obhajovali ho, jako třeba Giordano Bruno. Ale řemeslní astronomové, ty se k němu moc nepřiklánili. Měli proti němu řadu výhrad. A většina astronomů v 17. století se připojila k tomu
26:35 Tychonovi, čili k tomu kompromisnímu systému Tychonovu. Komenský, jak víte, velice prosil jako autor učebně z jazyků a ve své práve Janu Lingvarum ve druhém vydání, v prvním vydání má ještě ten starý geocentrický systém, kdežto ve druhém vydání už přistoupil na ten kompromisní systém Tychonský a vlastně až do smrti je vyznavačem toho Tychonismu. Čili jestliže někdo nebo mnozí komenskému vyčítali, že ho nemůžeme považovat za moderního, když se postavil proti
27:24 Kopernikovi a tak dále, tak to je tvrdzení dost problematické, protože pak bychom odsoudili většinu astronomů jeho doby, protože ti také Kopernika ještě nepřijali. A to je třeba případ jednoho z nejskvělejších, astronomu 17. století, Poláka Johana Hevelia, který byl velice úspěšným pivovarnickým podnikatelem, vydělal si jako značné peníze a ty potom investoval do vybudování, řekl bych, nejlépe
28:09 vybavené astronomické observatoře na světě v polském městě Kdanskou de Gilles. On se naučil brousit hočky a sestrojoval obrovské dalekohledy, protože oni tedy nedovedli překonat barevnou vadu prostě těch starých dalekohledů, nebo těch dalekohledů, které měly krátký tubus a a vylepšovali ten obraz tím, že ty tubusy byly dlouhé až 60 až 70 metrů. Vyselo to na klatkách, jsou prostě obrázky zachované z té doby, jak takový malý človíček prostě stojí u toho dalekohledu, který nad ním vysí, obrázka, prostě tuba
29:01 na těch klatkách. No a s tím pracoval tady především ten Hevelius, A on se kromě vládání o měsíci, selenografii, pak soustředil na výzkum hvězd, protože než byly se strojny první dalekohledy, tak ty katalogy hvězdné měly na nejvíc, myslím, 1022 hvězd. Oni víc neznali. Ale jak byly nasaděly ty dalekohledy, Tak začali objevovat samozřejmě obrovské množství dalších gvězd. A teď bylo nutné dělat jejich katalogy, no a to právě dělal ten Hevelius. A co
29:49 teď Komenský? My máme zachovány dopisy, které nám dokazují, že ten Komenský to Hevelia, protože žil ve 40. letech v Elblongu, či to nebylo daleko do Gdaňsku, on ho navštěvoval a on těmi to nejvýkonnějšími dalekohledy pod jeho vedením pozoroval věznou oblohu. Komenský. A taky se to projevilo právě v tom díle v té obecné poradě, když tam má nějaké ty pasáže, které se týkají té astronomie,
30:35 Tak tam třeba Komenský píše, že jenom v souvězdi Taurus je věc 300 a v Mléčné dráze, že je jich nespočitatelný počet. A to už uděl Komenský. A to bylo díky tomu, že to mělo toho Hevelia. Mimo jiné, ten bláznivý Koceus vycházel z některých Heveliových názorů, které znal. No a ten Hevelius taky nebyl Kopernikánec. To byl Tychonovec. Nikdo nevyčítá jednomu z největších astronomů 17. století, že nebyl Kopernikánec, a byl Tychonovec, ale byli lidé, kteří to u nás vyčítali Komenskému, který vůbec astronom nebyl.
31:27 Takže, to řekněme k té kauze Komenský a Kopernik a Kopernikanismus. Je to Tichonovec a ještě nepřišla doba Izáka Newtona a těch velkých astronomů v konce 17. a počátku 18. století, kdy pak už se ten Kopernikanismus stal, jak si zcela něčím ovýklivý pro astronomii. Tak to je jedna věc. Zajímavý vztah k tomu, co se dělo, řekl bych, v nejprogresivnější vědě té doby, protože ona... Šlo
32:17 vlastně o vytváření obrazu světa. Obrazu světa. To mělo hromnou filozofickou relevancí. Řekl jsem, že novou postavou v oblasti mediciny byl Paracelzost. V 16. století nenastupuje jenom kopernikámská astronomie, ale nenastupuje i paracelzovská chemie a medicina.
33:02 Paracelsus je skutečně také velmi revoluční podstava. Protože tak jako kopernikánský systém odsunul ten tradiční aristoteleskop Ptolemájovský, tak Paracelsus odsunuje vlastně celé to učení té galenovské medicíny, které stálo na tom, že choroba, teorie vzniku choroby, je,
33:47 že lidské tělo se skládá ze čtyřech šťáv základních šťáv a tedy jsou v nerovnováze, že vzniká nemoc. Je-li krev jako jedna z těch šťáv příliš hustá, vzniká mrtvice, nebo je-li přijít horká, vzniká horečka. A úkolem lékaře je uvést tuto šťávu, která už není v harmonii s těmi ostatními a jaksi proměňuje se její kvalita, uvést prostě do toho původního stavu. No tak horečka... A co se dělo tak, že se jako ta vychylka ve fungování té šťávy
34:37 tělesné, říkali humor, humorec, léčila vlastně protikladem nějakým. To znamená, je-li krev příliš horká, tak se dávají obklady, je-li příliš hustá, tak se šmíkne tady prostě nožíčkem žíla a krev se upustí a tím se zředí atd. Ono to docela někdy fungovalo, tak třeba byl zachráněn ještě v 18. století život velkého skladatele Georga Friedricha Händla, který při komponování jedné ze svých skladeb utrpěl mozkovou mrtvici, zhroutil se, upadl do bezvědomí, chroptěl, přivolaný lékař mu pustil žilou,
35:27 No a protože tam došlo k apoplexii z hypertenze, tak jemu se strašně ulevilo, chorobtění přestalo, nabil vědomí a do třech dnů k poctě Boha složil mesiáše. Paracelsus přichází s jiným konceptem vzniku nemoci. Ne z nerovnováhy základních tělesných šťav, ale je přesvědčen, že choroby vznikají z malého oku neviditelného seménka, které se dostává do organizmu, zahnizdí se v nějakém orgánu a způsobí onemocnění. A léčbu není možno provádět zásahy na povrchu těla, nebo že třeba zasáhnout do hlubin organizmu. A to jak? Jedně chemicky. A on právě
36:18 je tvůrcem té myšlenky, že ta dobová alchymie neboli chemie nemá sloužit k výrobě zlata a elixíru života, ale že má sloužit výrobě léků. Čiže on je zakladatelem jatrochemie, je zakladatelem využití dobové chemie v výrobě léků. A on sám taky mnohé léky vyrobil a úspěšně třeba preparáty z pročišťované rtuti léčil syfilidu a syfilidické hlízy ve třetím stádiu prostě té choroby. Takže to je úplně nový přístup a také se
37:04 té jeho koncepci říká chemická fyzika nebo chemická filozofie, protože tam nešlo jenom o chemický aplikaci chemie medicině, ale o výklad světa na základě chemie. Namísto těch čtyřech tradičních živlu, které měl Aristoteles, země voda, oheň, vzduch, tak Paracelsus přichází strojící síra, rtuť, sůl. To jsou pro něho prostě tři základní elementy, jejíž kombinacemi všechno vzniká. A Komenský byl zapalený Paracelsian, sám napsal, že svět funguje jako obrovský destilační přístroj třeba. A
37:55 ti Paracelsianí v 17. století byli takovou nejmocnější filozofickou školou vedle kartesiánů, vedle stoupenců učení toho už na začátku jmenovaného Descartes. A Komenský taky v té obecné poradě právě říká, že alchymie neboli chemie, musí být pěstována jako jedna z nejbýznamnějších disciplín, protože má dva úkoly. Vyrábět léky na potírání nemoci a pozor, vyrábět preparáty, které budou sloužit k posilování organizmu zdravého a k prodlužování života, protože člověk na zemi
38:42 musí žít déle, aby se stal skutku vzdělaný. Tento teolog je pro prodlužování života. Ještě jeden úžasný krok udělal Komensky ve vlastní medicíně. Souvisí to s jedním z objevů sednáctého století, kdy anglický rekař William Harvey objevil takzvaný velký tělní oběh a prostě pochopil, že
39:29 to v organizmu funguje úplně jinak, než učila ta stará medicína, kdy ten starý koncept galenovský stal na tom, že krev je do těla rozváděna z jater a srdce, že vlastně rozvádí organizmu teplo. Harvey přišel s tím, že srdce je pumpa, která vlastně využívá systému TPN a ŽIR, přesně popsal jejich funkci. Později byl odhalen i malý krevní oběkt mezi srdcem a plícemi. Ale vyskytli se mnozí, kteří to velmi kritizovali. A teď je zajímavé, co udělal Komensky. On prvně zastával ten starý
40:15 názor, to je vidět ještě v jeho fyzice z roku 1633, ale v té obecné poradě, v tomto závěrečném díle, tam věnuje celou jednu kapitolu, v kapitole o člověku a o lidském těle, věnuje celou jednu kapitolu, která se jmenuje o pohybu krve, či pohybu krve v těle. A tam opisuje, jak jeden holandský lékař, protože to Komenský už žil v Holandsku tehdy, jak jeden holandský lékař jménem Plempius chtěl právě
41:00 dokázat, že ten Harvey nemá pravdu. A aby to dokázal, tak dělal pokusy na živých přech. A ty ho přesvědčili o tom, že Harvey pravdu má. A ten Komensky přesně ty pokusy popisuje, aby přesvědčil svoje současníky, že tento nový objev je třeba přijmout. A teď tam rozebírá i argumenty, řekl bych, anatomické, které prostě dokazují tu Harvejovou koncepci. I tam Komensky říká, všimněte si toho, že čím blíže jsou tepní srdci, tím jsou tlusčí a pevnější, protože jsou vystaveny většímu tlaku, když se
41:48 prostě z komory levé pumpuje krev do krevního oběhu a tak dále. A žíly, které krev přivádějí zpět, mají už úplně jinou stavu, že mají jinou funkci, fungují mimo jiné pomocí záklopek, žílník a tak dále. Čiže to všechno ten komensky tam popisuje, jo. Aby přesvědčil dobového čtenáře, že je třeba přijmout tento nový V té době to byl revoluční objev. No a nakonec ještě jedna věc zajímavá ze 17. století. Velká debata už od starověku byla, že existuje vakuum.
42:38 Ovšem ti starověci a ti středověci filozofové a věci chápali vakuum jako naprostou prázdnotu. A tvrdili, že vlastně taková prázdnota byla nicota a že přece nicota nemůže existovat, že to je nonsense. A Aristoteles, tento velký filozof, na kterém vlastně, jak jsem se snažil ukázat, stálo to vědění nejenom ve středověku, ale že měl ty obhajice na těch univerzitách i v tom sednáctém století, kdy už tedy Proti ním utočil Galilé a Kepler a tak dále. A oni se toho pořád drželi. Aristoteles měl teorií, jak jsem řekl, měl ty čtyři živly, země, voda, oheň, vzduch.
43:30 A nazývali se elementy a tvrdili, že dva ty elementy jsou těžké a dva lehké. Proč? Protože ty těžké ze své přirozenosti Směřují do středu země, to je prvek země a prvek voda, zatímco pováha vzduchu a ohně je jiná a proto směřují vzhůru. Když foukneme vzduch do vody, tak letí nahoru. Letí na své přirozené místo. Voda klesá dolů, ale vzduch do ní napumpovaný stoupá vzhůru, protože tam je jeho přirozené místo. Ale teď přichází
44:17 problém. Když někdo vezme násosku, ponoří do vody a zatáhne, tak se stane něco pro Aristotela naprosto úděsného. Protože voda, která ze své přirozenosti klesá dolů, je prvkem těžkým, stoupá tu násoskou zůru. Aristoteles říká, pro boha, co se tady děje. Jak to, že přiroda porušuje svoje zákony. A má na to jediné vysvětlení. Přiroda se tak bojí vakuá, že žene tu vodu nahoru proti její přirozenosti. A až do 17.
45:05 století se mluvilo o takzvaném strachu z prázdnoty. Že příroda trpí na horor vakuí. A v 17. století řada fyziků právě udělala i tady převrat a snažila se dokazovat, že vakuum existuje, že je dokonce sestrojitelné a využitelné. A Komensky tady o těch zápasech věděl, věděl o tom, že Aristotelikové jsou proti, ale že na druhé staně jsou fyzikové, kteří to dokonce prokazují experimentálně. Ten experiment se dokonce konal před zraky
45:52 císaře, kdy byly vyrobeny dvě kovové polokoule, které se takhle do sebe mohly zasadit volně. Měly tady ventily na vysátí vzduchu, No a teď se každému prostě ukázal, můžete si to vyzkoušet, i ten císarstv to vzal do ruky, ty dvě koule klidně od sebe vodělal, pak je tam zasunul a tak dále. Teď vysáhli jste kouly vzduch, nikdo s tím nemohl pohnout, přivedli na každou stranu deset párů koni, mlátili je byčema a koule se ani nehli. Takže se demonstrovala moc vakua. Jo. A
46:40 Komenský kritizoval právě toho René Descartes, toho slavného zakradatelé novoběkké filozofie, který učil, že neexistuje žádná prázdnota, že existuje jenom takzvané plénum, či jakási plnost hmoty, ale ten Komenský ve speciálním spise na základě sestrojení pušky v té době, která fungovala na stlačený vzduch, kritizuje toho Descartes, že jeho teorie nemůže být správná a že hmota je porezní, že v
47:29 něj jsou jakési póry, které jsou korpuskuárně neobsazené a že ty půzkule se dají ztlačit k sobě a tím vlastně potom vzniká ten tlak, který využíva ta půžka. Čiliže neexistuje nějaké pevné plénum, ale jakási dynamická poreznost moty. Tak to je takový zajímavý prostě moment taky, jak se Komenský utkal jedním z největších filozofov a matematiků té doby. No, myslím si, že tím jsem v podstatě vyčerpal, kolik je hodin?
48:18 Sedm za pět minut. Tak, nejlepší čas skončit, že? Takže aspoň jsem se vám pokusil předestřít, jak se Komensky vyrovnával s vývojem vědy v Grand Siécle. Děkuji vám za pozor. Ne všichni filozofově v tom 17. století ještě
49:03 jako specifikovali rozdíl mezi filozofií a speciálními vědami, ať už přírodními nebo humanitními, tak jako je to dnes. Takže o tom by mohla být samozřejmě velká debata, ale sami by se to dalo říct prostě tak, že ten filozofický koncept mu skytal takový základní prostě nárys, jak je teda ta skutečnost uspořádaná, že on
49:51 pracoval s obrazem tzv. pansofických světů, že vlastně z Boha jako stvořitele výjdou jakési tři okruhy prostě stvořených entit, Nejprve jakýsi svět možný, archetypální, čili něco podobného jako platonský systém ideí a potom svět andělský a potom teprve, že se z této stvořitelské emanace se objeví i svět hmotný. Na jehož vrcholu stojí člověk, který má právě mimořádnou funkci, podle je Komenského,
50:38 protože on teď začne vytvářet světy sám. A vytvoří tři, on přímo komentsky tomu říká mundus, světy. Svět, řekl bych, praktického vědění a tomu, čemu říkáme technika, všakysi svět vědění a lidské tvořivosti, příce celý ten okruh těch aplikovaných věd a prostě všech těch technických umění a samozřejmě i umění výtvarného, tak to je jedna sféra tvorby lidské. Pak je, tomu říká svět morální, ale to s tím přímo nesouvisí, to je svět tvorby lidských vztahů, jo, od
51:27 rodiny až po stát. A pak je svět duchovní a to je oblast duchovního života, to je život v církvích a cesta každého jedince k Bohu. A tady přes tyto tři světy, které vytvořil člověk, se ten vesmír zpět vrací k tomu Bohu, z kterého vyšel. Což celé připomíná třeba moderního filozofa a paleontologa Pierre-Athéarda de Chardin, který zemřel v roce 1955, tuším. A založil celý významný prout, šardenismus
52:13 a spojil vlastně křesťanský kreacionismus s moderním evolučním konceptem vývoje vesmíru. Takže ten Komenský ho některých olidek předjímal. Čili toto leželo Komenskému hlavně na mysli. A ty jednotlivé přírodní vědy mohly, jako jakási mozaika, do toho vkládat ty svoje přínosy. Znalosti z optiky, fyziky, medicíny a tak dále. Ta filozofie zajišťovala ten celkový obraz a ty přírodní vědy, abych tak řekl,
52:59 doplňovali nebo dělali ten obraz, abych tak řekl, detalnější. jestli se do kolonického díla někde neobjevuje vlastně jeho postoj k tomu, jestli je vesmír konečný nebo nekonečný. Protože tady jsme mluvili o těch vesmíru, že... To byla zásadní věc, protože ta renezance mimo jiné právě svým způsobem s tím přišla hned na svém začátku a pak na svém konci. První renezanční filozof Nikuláš Kuzánský přišel s ideou, že tak jako je Bůh absolutně nekonečný, tak univerzum se mu podobá v tom, že je také nekonečné, i když
53:48 omezeným způsobem. Čili tady poprvé, snad po jakési předehře u demokrita v antice, se objevuje ideá, že vesmír je neohraničený. A Komensky to znal. tu revoluční kuzánovu myšlenku. A nepřijal jí v té radikalitě, ale udělal aspoň to, že z těch některých údajů, které se objevují v té obecné poradě, předpokládá, že je to univerzum mnohonásobně větší, než předpokládali ti, kteří počítali s tím, že je sice konečné, ale on říká,
54:40 že to nevze prostě rozhodnout jednoznačně, ale že je rozhodně mnohem větší. A mluví teda o nezměrnosti univerza. Jakoby se bál říct to slovo nekonečný, ale prostě je to něco nezměrného. Podobně uvažoval Descartes, že to byl matematika, racionalistický filozof, který vůbec nebral to, co dělal Komensky, že spojoval filozofii a náboženství, tak to Descartes nechtěl. Ale v podstatě Descartes taky nepřijal tu kuzánskou ideu nebo tu Brunovu, protože mu potom hlavně Giordano Bruno s tím pracoval, s tou nekonečností světa.
55:29 teda nekonečnosti univerza a nekonečnosti světů v něm, že? Tak dekad říká, no, o nej je to spíše nezměrné, ale o nekonečném raději nemluvme. Já jsem se vám pozvala v této diskuzi proto, že když jsem procházal vaši prohlížit, tak co jste napsal, pohledu a vývojí kubinckého pohlíva vlastně přijet dovat ten svět, pohledu stargio-centrické a kolo-centrické, tak Teď se mi vytával v hlavě měšlenka, jak mu takto vzdělaný člověk jí dal jako student si vysvětl z toho, mají doberlu s tím koperinkovým spisenou batou a jí dal pěští. A to jako úplně nějak zavodnout. Tak když vás
56:15 tady poslouchal a říkáte, že on byl vlastně ten nebelý, že s tím člověkem měl takové těsné kontakty, že byl spíš štichonves, že bral takový nějaký... Ne, spíš jednoznačný. Jednoznačný, jednoznačný. Tak to pojímám, ale já si si vždycky v duchu říkám, že on musel tajmit tomu Koperniku, když pro něho tolik obětoval, jako fanit víc než zbytku těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch těch tě Taková jako ostrá věta, jo. Ale potom zase se objevují formulace takové,
57:07 že jedna velká odbornice Nakomenského, manželka toho známého filozofa J.B. Kozáka, doktorka Kozáková, Miškovská, napsala studií, a dokonce anglicky, aby to šlo do světa, že Komenský je vlastně Kopernikánec, protože ve svém pansofickém slovníku, který udělal jako takový slovník k té své obecné poradě, takže v hesle Planéta definuje planetu jako nebeské těleso, jež má za střed svých oběhů slunce. A ona si to
57:55 udělala závěr, že vlastně na konci života se tak jako tiše, bez nějakého velkého pokříku stál Kopernikáncem. Jenomže pozor, to je Tichonovská formulace. To je Tichonovská. Že to měl ticho, že ty planéty lítají kolem slunce, no ale to slunce s nima lítá kolem Země. Čili ona je to vlastně formulace Tichonovská, a ne čiřekopernikánská. Já víš, že mě to zmíníte v té svojí práci předtím rokem 70, spíš, že tady šlo i o tom, že vy zjudujete komenského kvalitu v té oblasti filozofie, pedagogiky, didaktiky, brána jazyka otevřená a tak dále, že prostě kdekdo
58:45 Kdo se neorientoval v tom, jak učit a jak věci pojímat, takže třeba učenice jazyku, jako dělme tomu i Jezuté, ho velice respektoval. Nicmérně zmínujete větu, že si myslíte, že zase moc kovaný matematice nebyl, že možná i proto toho komerníka moc nebral, že si to nemkázal tak úplně dopoučítat. Ale zase nakonec takhle by si to mohli dopočítat všichni kolema. Nedopočítali si to. Prostě šli na toho Tychona a Finito. Prostě se s tím netrápili. Nějakým způsobem to tak požvikali všichni. Mně to přijde pořád, že to byla strašná oběť, jako jít s tím Copernickem celou tu štreku 500-600 km pěšky a říkat si, no mám to tedy jako suvenír. Forci mě to nechce věřit, že to mě jako suvenír. No nyní to Švander si to pro mě nežilo.
59:35 že se pěl ve tom pěšky. Bych to utrál mladníkám, asi nebyla v tom fyzicky tak špatně, aby to neušel nicméně, já nevím, já v kontklužu si v mysli, že to měl větší sifoní, než měl jako protestantní ruchovské, ruchovní příždám. Tak je docela zábavné, kdy ten Komenský vlastně toto o sobě řekl, jo. On to řekl až na konci života, v dopise nějakému mladíkovi, který prostě si ufňukaně stěžuje, jak je unavený a jestli co si, a ten Komenský mu napsal, no to je proto, že nesportuješ, protože já jsem taky na konci studií byl na tom dost bledě, čili to je otázka, jaký život tam vedl ten Komenský, že byl tak bledě na tom. A že právě jeho zdraví velice
1:00:23 posílilo těch 600 kiláků, co šel pěšky. A doporučil tomu mladíkovi, aby sebral růzak a začal maširovat Evropou a že bude zdravý. A při té představosti tam říká proč, jako musel jít pěšký. Mám ještě nějaký dotaz? Já bych se zeptal tak přízemněji, že učím a snažíme se přibližit Komenského spíš těm dětem, tak bych se chtěl zeptat, jak se ten rozvoj přírodních věd v tom sednáctém století a zdali se projevil přímo třeba v tom životě Komenského, že se třeba setkal s jiným
1:01:10 způsobem života, něco se dělalo úplně jinak a on třeba musel něco změnit ve svém životě. Jestli tam... že ta věda se projevovala v tom životě třeba dostatečně rychle, že v dnešní době se projevuje velice rychle, až moc, že to ani nestíháme, ale jestli tenkrát taky některé ty vědecké poznatky přešly až do toho praktického života. Tak, Koumecký využíval některé své medicinské znalosti, když v Lešně vypukl mor když viděl, jak ti Poláci prostě strašným způsobem jednají s těma nemocnejma, že tam je prostě vyváželi,
1:01:58 prostě jak někdo onemocnil, tak ho vyvedli za město, hodili ho tam do škarpy, aby tam umřel. Když to prostě v Čechách existovala péče o ty nemocné, Komenský dokonce snad jako jim operoval ty vředy, ty hlízy, jo. V tom třetím stádiu se dělali takové ty obrovské jako pliskyře. A potom uvědomte si jednu věc, že já nevím, jak se jmenuje ta nejefektivnější vězna, observatoř v té Chile, jak se to jmenuje tam, kde mají ty největší dalekohleby.
1:02:47 To má prostě nějaký název, no. Tak prostě uvědomte si jednu věc, že jestli ten Komenský chodil k tomu Eveliovi, no tak to je jako kdybychom my chodili do té Chile teď. Či on skutečně měl ruku na tepu prostě té vězné astronomie. Jo. A Dal to prostě do těch svých textů a samozřejmě, že bohužel to bylo už jaksi pozdě, kdy už nemohl ovlivňovat nějak jako dobové školství a potom se rukopis vlastně tady tohoto slavného
1:03:34 spisu, kde tady mnohé ty věci, co se nám říkal, jsou ztratil. A byl nalezen až v roce 1935, jo. A i v roce 1935. Samozřejmě já jsem tady nemluvil o společenských vědách, kde jako to, co teď vy se ptáte, tak by třeba bylo jako daleko aplikovatelnější. Existovaly různé teorie legitimity panovnické moci, a možnosti prostě svrhnout vládu a tak dále, o tom se velice debatovalo. Právě když Komenský studoval v tom Herbornu, tak jedním z těch profesorů
1:04:26 tam byl vynikající odborník právě na, dneska bychom řekli politologií, tady se jmenoval Johann Althusius nebo Althuzer, A napsal začátkem století, česně než Komenský tam přišel, tak napsal takovou učebnici politologie, a ten spis se jmenoval Politica metodice di gesta. Čili politika metodicky vyložená. A Komenský ty jeho názory znal a v té obecné poradě je rozvíjel, čili on ten svůj koncept té reformy, Což je nejzáslužnější, že Komencký vypracoval úžasný koncept reform lidské společnosti a je vlastně
1:05:17 iniciatorem té myšlenky, která dnes je realizována v OSN a UNESCO atd. Všechny tady ty organizace a ty instituce on vlastně předjímá v tom svém programu. Nebo prostě dialog mezi církvemi atd. To se všechno už propaguje, má to promyšlené, jak to dělat. No a on využíval tam i ty znalosti třeba toho Althuzia. Takže v té oblasti společenských věd, kdybych to tak teda řekl moderně, tak rozhodně to aplikoval a chtěl, aby se to učilo, nejenom na školách, ale aby podle toho jednali politikové. A odpovědní
1:06:04 činitelé. No a potom taky ještě on psal učebnice, geometrie třeba, které se našly v Leningradě až v roce 1931. Napsal učebnici jako kosmografie a geometrie. No a taky rozhodně k jeho znalostem, on byl vynikající geodet. On zkonstruoval mapu Moravy jako mladý muž a ta mapa byla tak dokonalá, že
1:06:49 když Holandiané vydávali ty nádherné barevné atlasy světa, já jsem viděl ty tisky z toho 17. století, to je nádhera, to kdybyste viděli, jo, byla vždycky mapa země, teď nahoře obrázky frontispice všech hlavních měst, rytiny a na boku všechny kroje, které se v té zemi nosí. Obrázky, všechno prostě jako dokumentováno. A holnadane tady v tom vynikali, že do celého světa šly ty jejich atlasy. Mapa Moravy až do konce sednáctého století v těch atlasech je vždycky komenský.
1:07:40 To je taky ohromnej výsledek. Může to řekápan, že on si sám do té geodetické práce nějakým způsobem zahojoval? Nebo jak to může kápan? On cestoval, jak cestoval po Moravě, tak si dělal poznámky a ještě měl zprávy od těch příslušníků té svojí církvy, Všude jde přijel, tak prostě chtěl informace i vlastně zeměpisné, geodetické a tak dále a tak dále. Prostě a takhle to vytěžil. Ano, že to potom zhrnul do těch map. No. No, případá, že to bylo hodně jako pojzičné. Pokud on v tom světě se za té třicik lety pohýboval a tam ty detařní informace se dostají na ty mapy, tak potom té nás
1:08:28 měli na hálku. Přišel je tři chlapci jiných armád než ti jako domácí. No a já vám řeknu jednu věc, která vás asi nepotěší. Ale to je jenom teorie, že se objevily názory, že on tu mapu Moravy dělal pro vojenské účely. Že prostě chtěl podpořit tažení těch protihabsburgských vojsk, protože on věděl, že se chystá ta velká operace, jo, protihabsburgská a bylo v plánu postupovat Moravou na Vídeň a tak jako objevila se teorie, ale nebyla přijatá, že velice pečlivě prokreslil na té mapě opevnění měst, která města jsou
1:09:18 opevněná a zakreslil tam brody přes řeky, což v tedy době, kdy neexistovalo ženíní vojsko, tak prostě ovládat brod a najít ho, to byla klíčová věc. A on jim to tam všechno zaznamenal. Tak to je taková teorie. Když víte o komerském tvoji, tak určitě vítej ten příběh v tom Lešně, že ano, když prostě jako šli švény, tak jako co on udělal, jak to potom pováci klitovali, jak to pak dopadlo z pokladem hezika českého. No jo, a to bylo až teda hodně později, to bylo až v tom roce 55, že? A to byla teda velká tragédie, no. To byla velká tragédie a on to i popsal v takovém spisku z Káza Lešna a tam jsou teda tak hrůzné obrazy,
1:10:07 prostě řádění té soldatesky, které mě připomínají řádění těch současných gerojů z té islámské armády tam v tom islámském státě. Když si čtete Orbis Pictus, což byla vlastně taková učebnice pro děti, že? Tam máte nesmírně hrůzné scény. Tam je právě, můžete si to nalistovat, Dobití města, čili kapitola Dobití města. A teď to tam prostě je. Co se prostě dělá? Jak se zabíjejí zajací atd. Avšem to je jako, že to je fakt, jo? To neznamená, že on si přál, on byl naopak proti
1:10:52 tomu, že? Ale prostě to byla taková reálie, že on to dá do knihy, která má vychovávat dítě, že? Pojít dítě, uč se moudrým bíti, a pak mu tam najednou dá kapitolu dobytí města. Tady s tím. A nebo co se dělá s delikventama. Za co se kdo věší, trhá na kusy, upaluje a tak dál. přičemž jako se dá prokázat, že Komenský byl proti upalování čarodejnic.
1:11:39 Což mnozí jiní významní filozofové, kteří jsou jinak docela cenění, tak po této stránce to byly skutečně prasata. Třeba Jean Boden. Bandil vědě hodně, že uznával vědecké poznatky, ale jestli taky nemá trošku strach z toho, že by si tam zneušil. Vědění? No to víš, že to má přece tu klíčovou větu. Prostě teda v té obecné poradě říká, že je třeba rozvíjet techniku, on byl velice hrdý na všechny technické objevy, pozor jo. On je všechny stědoval a považoval to za
1:12:24 úžasné, co člověk dokáže, no a to ještě nedokázal nic v podstatě tehdy, ale už ty první vědci teda byly velice hodnoceny. Čili on tam říká, jako je to úžasné všechno, ale pozor, kdyby někdo očekával spásu jenom od vědy a techniky, byl by jako veverka uzavřená v kleci vlastní pošetilosti. v té obecné poradě. Čili ano, pěstovat to, rozvíjet to, ale vědět, že určitý věci to prostě nevyřeší.
1:13:09 Ty základní. A to ještě nevěděl samozřejmě o obrovské zneužitelnosti, která ještě tehdy, co se teprve tak jako Pokrad mu rozvíjelo. Já bych měl předáště otázku na záběr. Jak se dívají na konvenského historici vědy? Víme, že třeba u nás byli skvělí historici vědy a věrovali se v konkrétě 16, 18. úspoletí, jako třeba z Deníhoch-Marského. jak hrnotit
1:13:55 komenského z hodiska potom dalšího hlibu a vývoju. Byl to jenom člověk, který měl úžasný rozhled a pokrační informace třeba i z prozorování, ale byl jenom člověk, který to dokázal jak zpracovávat a dálo do svého filozofického systému, anebo některá myšlenka ovlivnila ještě někoho dalšího, který se třeba přírodně věda věnová. Ne, tak rozhodně na vývoj přírodních věc samotných vliv neměl,
1:14:41 že osvícenci díky Pierlu Baylovi měli k němu dost negativní vztah, až teda na určité výjimky, že Ale já asi vám tady na toto neodpovím, co říkají naši, protože nikdo se tím nějak tak systematicky ani nezabýval, ani ten Horský, ale vzpomenáte si, že je to tak 15, 20 let, že obrovský šlágr jako prostě ve vědě a v diskuzi o ekologii a tak dál, tak byl ten spis toho atomového fyzika rakovského
1:15:29 Fritiofa Capri, the turning point, čili bod obratu. Prostě on vyzývá k tomu, že musí nastává jakýsi bod obratu v směřování našeho vědění a prostě našich sociálních aktivit a tak dál, a že musíme abychom zachránili budoucnost, odmrštit to základní myšlenkové paradigma, které nás přivádí právě do té ekologické krize a do vědění, které neprospívá člověku, a to, že je dekartovsko-newtnovský mechanizmus a dualismus, jehož důsledky
1:16:22 je vidět na všech úrovních dnes medicíně, prostě ve fyzice atd. No, jestli je ten Flit of Capra, který byl tím velice jaksi známý a jezdil po všech univerzitách a prostě všude, hlavně New Age v Americe, prostě ho velice oslavovali ti akteři toho New Age atd. Tak kdyby na tom něco bylo, no tak Komenský byl jeho největší spojenec, protože ten Komenský přesně proti této linii toho Descartesová myšlení vystupoval. Přesně proti tomu šel a varoval a říkal, jestli to půjde tímto směrem, tak to
1:17:08 špatně skončí. To se dá naprosto jako ukázat, že? Taky proto s tím Descartesem si neporozuměli, čtyři hodiny spolu mluvili a rozešli se, že? Jo? A dalo by se přesně jeden bod za drým ukazovat, jak Komenský varoval prostě před určitými momenty, které z toho Descartes a z té jeho filozofie vyplývaly a zakořenili se jako jakési kadluby v tom moderním vědění a on to tam prostě konkrétně ukazuje, jak to působí třeba i v psychiatrii nevhodně a v medicíně, prostě ten dualismus, ten dualismus těla a ducha, že to prostě pořád jako bude všecko tělo a duch nic, nebude všechno duch a tělo, pořád, že se v tom jako smykáme sem
1:17:57 a tam, jo. A takže jako Já když jsem to tedy přečetl, tak jsem si říkal, že teda kdyby ten kapra znal Komenského, tak že by si řekl, no tak tam byl prostě chlap, který to tušil. A samozřejmě tam nebyl jenom on, byly tam jiní filozofovi, na který se prostě zapomnělo. To je asi teďka důvod k zamýšlení, že když přijdeme domů, tak můžeme přemýšlet o tom, co jsme slyšeli, ale zamýšlet se i na naší současnosti asi není v našich silách. To je nějak výrazně ovlivnit, ale zamýšlet se nad tím můžeme. Jestli nejsou žádné dotazy ještě? Jak si
1:18:47 možná sečala? Jak si to vysvětlujete? Takže se nechal vlastně sponzorovat Gary, kteří zbrojili a on byl tak proti válkám a chtěl je v zbraně předělat na zvony. To jste řekla perfektně. Největší mírotvůrce financován Kruppem 17. století. To jsou ironie dějin. To jsou ironie dějí. No tak ne, že on by od nich čekal ty prachy, ale prostě on si přece jenom přál porážku Habsburgů, no a ti Decherové vyzbrojovali
1:19:38 loděma a dělostřelectvem švédskou armádu, ve kterou on vkládal jako ohromné naděje, že? No ale potom, když ty Švédli nás na těch mírových jednáních v Osnovíku zradili, že tu neprosadili tu samostatnost Českého království a to všechno, co on od nich očekával, tak napsal nesmírně zahořklý dopis, tak já jsem pro vás tolik dělal a vy ten národ, který jako první povstal proti tomu vašemu nepříteli, tak jste zradili a tak dále. To je život, no, zklamání, zrada, špatný kalkul a tak dále a tak dále. Oni nereagovali nějakým
1:20:27 způsobem směrem k němu, ke komenskému tigárovi? Oni to asi ani nestalo za to, že jo, politici jsou arogantní. A Komecký sám zaznamenal přece ten rozhovor s tím kancléřem Oxenčernou, byl vlastně jeden z nejmocnějších mužů tehdejšího světa, že. A oni se spolu sešli a ten Komenský mu vykládal ten svůj prostě mírový projekt, jo, a on mu na to řekl, no Komenský, vy snad žertujete. A on mu řekl, no to bych si přece vůbec nemohl dovolit. Čili ten Oxnard se na to považoval prostě jako zasrandu. a řekl, my
1:21:18 muži politiky, my víme, že se to vyvíjí všechno úplně jinak a má to určitý prostě svůj chod, s kterým se nedá nic dělat. No prostě, realpolitik, no ale kdo z nich byl větší realista? Z hodiska dějin, ne ten Oxenčerna. Protože to, čemu se Oxenčerna smál, tak se ve 20. století stalo skutkem. Máme EOSN, máme UNESCO, jo, a tak dál. Jak funguje, to je další věc, ale prostě myslím si, že kdyby ty instituce nebyly, že by bylo daleko hůř.
1:22:03 Takže realizovalo se to, co Komensky jako snílek vypracoval a čemu se Oxenčerná smál? Tak dějiny porazili podle mě Oxenčernu. Doufujeme, že ještě nezvítězí ten Oxenčerná. Některé věci, jako třeba rozpad Evropské unie atd. by mohly být cestou znovu k tomu světu těch válek v Evropě, že se tady budeme rvat s Maďarama, s Polákama, s Němcama a prostě a tak dál. Lidi nevědí, co dělají, když se posmívají Evropské unii, když jim vadí, že jim zakážou včely někde nebo tak. Prostě kvůli
1:22:52 takového věci jsou ochotní to hodit prostě všechno jako, abych tak řekl, pod kola. Neuvědomují si, že navzdory všem problémům a blbosti byrokracie bruselské a tak dále je tady mír. To je prostě obrovská hodnota. Všude se všichni rvou. Se podíváte na jakékoliv kontinent skoro. A ta Evropa je prostě nejstabilnější. To je marná věc. Je třeba přinést určité oběti proto, ale A to byla myšlenka Komenského. Masaryk přece řekl, Komenský byl prvním panevropanem. My máme tu tradici. A ještě dřív máme ho v Jiří
1:23:43 Spoděbrad uštěl Evropskou mirovou unii. V 15. století měl vypracován tu koncepci francouzskými právníky. Pak jsme měli Komenského. Takže... a já vždycky od mládí jsem se považoval nejenom za Čecha, ale i za Evropana. Kulturně prostě je to moje vlast. Historicky, dějině, křesťansky, je to moje vlast. Prosím vás, vidíte v tom, že Poňakovská a třeba Bík... Ano. když nakonec
1:24:28 prostě sepsal a šel s tím, tak hledal prostě všetky cesty, aby se podařilo ty Hansběrky dát pryč. Tak jak ty zbraně, tak ty knihy. Ano. Takže vlastně člověk tak vzdělaný, že přistoupil na tyto myšlenky. Ano. To je velice důležitá vězna, kterou zase poukázala že Komendilogové, a nejenom oni se snažili toto jaksi zatajit nebo retušovat, že teda ten Komenský vydával ty strašlivé krvavé revelace hlavně toho Drabíka.
1:25:15 Kdy Morava je plná krvemodlo služebníků a tak dále, to tam prostě ten Drabík líčí, on to prostě vydává. To je samozřejmě jako tragický rys, jenomže on to potom ke konci života prostě patrně pochopil a v tom svém málo známém textu, v tom deníku filozofickém, v těch Clamores Elie, tam potom vykřikne už nikdy ohněm a mečem. Zabíjení nesmějí být lidé, ale jenom problematické myšlenky. Jako Ta cesta k tomu míru a k tomu porozumění je samozřejmě těžká a i ti,
1:26:01 co to propagovali, prostě často pod tíhou těch nároků klesly a udělali prostě chybu. Takže Komensky k tomu se dobral dosti bolestně, bych řekl. Pan profesor, já bych měl jednu takovou otázku na vás. Já dělám taky nějaké ty besedy, jsem ji už dělal přes 30 a nakonec vždycky se mě ptají, prosím vás, podle vás, kde se ten Komenský narodil. To ještě není otázka. Já jsem předevčíří měl besedu v Nivnici a to se mi stalo poprvní v životě, že se mě na to nezeptali, protože...
1:26:51 To jste měl štěstí. Však oni mi říkali, že jdu do Jami Lvové doma, že bych si měl z jído Hradu. No, ale já jsem třeba ve Zlíně bylo několik set v sále lidí. A já jsem říkal, přátelé, já vám, i když to je společenské FOPA, odpovím otázkou, až ji položím, pochopíte. Prosím vás, je tu někdo v sále, kdo neví, kde se narodil jeho tatinek? Váš tatinek? Ticho. A znovu jsem to otázko dal. Mohl být adoptovaný, mohli jste být z dětského domova. Je to někdo, kdo neví, kde se narodil váš tatinek? Nikdo. Já jsem říkal,
1:27:39 když Komenský umíral, tak u jeho smrtelného loži byl jeho syn Daniel. Komenský ještě, to už je taková suvka. zapřísahal, aby některé knihy vydal. No tady ten rukopis, o kterým mluvím, no. Ale na epitaf napsal narozen, nebudu to zas proždyť podlouhé, narozen v uherském brodě. A teď je otázka na vás. Prosím vás, vím, že nějak v 60. letech komeniologové se nějak sešli na nějaké, co já vím, konciliu a tuto otázku vyřešili tím, že tedy v těch učebnicích bude ta Nivnice. Opírali se o ty jeho podpisy, Ionivánius,
1:28:27 Nivenius a tak dál, dokonce jeden podpis je, že škrkl ko, komenský a Nivnický. Prosím vás, vy jste komeniolog, mě by zajímalo, proč ti komeniologové nevzali v úvahu názor toho jeho syna. No, divíte se, to vám řeknu, to vám řeknu, to je velmi jednoduchá věc. To jde právě o ten jeho denník, který psal posledních pět let života. To se jmenuje Clamores Elie latinsky, ale tam jsou i české texty, to je napůl latinsky, napůl česky. To je prostě jeho denník, který on si píše, vždycky tam napíše datum třeba 4.12.1666
1:29:18 a teď tam je nějaký záznam. Tento celý materiál, on přemýšlí, komu ho věnuje a vymýšlí jako tu dedikaci. A ta tam je. A co tam je napsáno? Tento spis věnují své matce milé vlasti Moravské, já její syn a tak dál. A teď právě přijde to, co byste říkal. Začne se podepisovat. Jan Ámos napíše ko,
1:30:03 pak chtěl napsat Komenský, přeškrtl to ko a napsal Segeš Nivnický po oci zvaný Komenský. Jo. Samozřejmě, že stoprocentně nedokazuje, že se teda narodil v Nivnici, jo. Ale prostě ve svém vlastním denníku jehož dedikaci vymýšlí prostě se objevuje slovo Nivnice a ne Uherský brod. Jak říkám, to prostě není, oni udělali závěr, že teda je to Nivnice, jo.
1:30:52 Já jsem se tím nikdy nezabýval, mě spíš zajímaly myšlenky a interpretace myšlenek a říkal jsem si, že to a dělají jiní, já zas nejsou nějaký archivář, který by vysedával v archivech a tak dále, tak to já na to nemám, ani jsem nikdy neměl. Ale přece rozhodující je, kde prožil svoje mládí. A to je uherský brod. Dvanáct let života tady strávil prvních, A přece moderní psychologie ví, že tohle Čech prožije dětství a s kým prožije dětství, že ho prostě formuje. Čili ho formoval uherský brod, který tehdy byl velice významným městem, velmi prosperujícím, měl, já jsem to kdyžsi se snažil spočítat podle
1:31:42 nějakých matrik atd. Tady bylo možná 6 nebo 7 tisíc obyvatel, tehdy, to bylo obrovský moc, jo. Byla tady velmi fungující židovská obec s dobrou knihovnou. Před tím, než se Komenský narodil, tak tady působil jeden významný luteránský mnich, který byl autorem nejprvejších tolerantnějšího dokumentu o náboženském soužití, jaký tehdy vůbec byl, tzv. Confesse Česká, z roku 1575.
1:32:34 Francouzi se pak chlubí, že mají Eddick Námský, ale to je až později. A jeden z těch autorů byl z brodu tohoto světového dokumentu. Tady musela být vysoká úroveň toho duchovního života. To je pro mě rozhodující, jo? Jestli to byla Nivnice nebo Brote, jedno, ale tady prožil 12 let. Pane profesore, já jim právě tak odpovídám. To není důležité, kde se narodil. Je důležité jeho dílo, které čítá přes 250 prací. A ještě jim říkám, od takového Homera se hádá sedm míst. A čím je význačný Homer? Žena psal Ilia do Rizevu a Šliman našel Troju a tak
1:33:24 dále. Takže asi tak. Ano, samozřejmě. Rozhodující je dílo a jak říkám, a ten Brod prostě hrál určitě tady roli, protože až potom, jak si odešel do toho Přerova a pak prostě do toho Německa a tak dále. Jak se ty spomíky, na té dnívnice neměl nějak moc sladné v těch letech po smrtě těch rodičů, když jí dvůch chlap a strážníce životem ti dočká, jak se on se pak vrátí k těm přebozním do té dnívnice. Potom v nějakém tom svém spisu o té syrobě, je to tak nově, jak s těma syrodkama kolikrát ty příbuzní zatočí. Byť on nebyl prostě z žádné kudé rodiny, tak se mu nevědovali, co se týkalo vzdělání a odcházel na nějaké ty vyšší škodň, ať bych znal latinu, kterou
1:34:10 jeho vrstvenici vlastně už jako dost měli zeštudovalou. On se něco z té latiny naučil ve Strážnici. Už. Když byl, jo? To je ty nohalové. To bylo 1604, 1605, že? Takže tam na té škole dostal nějaké zákady té latiny. A potom hlavně teda na tom gymnáziu v tom Přerově, což mu umožnilo, aby pak šel studovat na vysokou školu do Německa. Vlastně tady ta procká škola, ta ultraklistická, ta byla škola, že tady představáš jak lidé, kteří potom působili na Pražské univerzitě. Takže to bylo takové, oni pocházejí často ze Slovenska, tak to byly taková přesplotní stejnice. Ale třeba za toho Zakir Mezera, za
1:34:59 presi a tady to obrovské děkanství, kdy to se hovalo svého vrcholu a byly to skutečně významné osobnosti, které měly obrovský blíh. Bohužel taky tady špatně dopadly díky jednotě bratrské, protože oni byli pořád v jakémsi sporu mezi nimi, když ten presius byl velmi vstřícný či jednotě bratrské. Ale nevím, ta bratrská škola při tomu sporu asi takovou úroveňu udělat do toho radného vzdělání docela vytvoval. Ale když potom bočkajovské jednotky tady utočily na hradby, že, tak volali Allah, Allah, takže...
1:35:45 Už to bylo. To byly najatí někde prostě z Turecka, že, ve svářstvích ročkáovských vojsk, takže... Na světě. To je důležitý. Vy jste tady kominologický pupek světa.
